Dnes ráno jsem se vypravil na srnce. Místo na čekanou jsem měl promyšlené už večer a tak, ještě za tmy, usedám na kazatelně u řepkového strniště. Bylo nedávno postříkáno herbicidem, takže je jen s minimálním podrostem a vysoké stonky po řepce jsou vyšisované doběla. Jakmile se trochu rozední, okénkem před sebou pozoruji srnčí. Okénkem vpravo se dívám jen občas, protože z té strany nepříjemně táhne a tak ho mám přivřené. Při jednom takovém vyhlédnutí vidím něco tmavého v bílém strništi. Sáhnu pro obzorku a nevěřím svým očím. Liška. A ne-li dvě! Nějak divně se to tam hemží. Párkrát "cucnu“, jestli to s nimi nepohne a současně se snažím otočit se celým tělem a dostat kulovnici do okénka vpravo. Kazatelna je malá, překáží mi druhá židle, okénko je velmi nízké a do nohy mě chytá křeč. Konečně se zadařilo a už pátrám po liškách puškohledem. Ano, jsou dvě. Jedna udělala pár kroků vpravo a druhá hned za ní. Zdá se mi, že sedí a hlavami jakoby se pošťuchují. Strniště je vysoké nejméně do půl lýtek a tak toho víc nevidím. To už mám ale napnuto a jak se hlavy přiblíží, dotýkám se spouště. Bááác... , zahučí tichým ránem. Pátrám v puškohledu, pátrám obzorkou, nikde žádný pohyb, strniště je vysoké, nevidím nic. Není to jinak možné, než že leží obě, proběhne mi hlavou. Prchající lišku bych musel určitě někde aspoň zahlédnout. Zrazená liška přeci dělá pořádné skoky. No nic, sedím dál a pozoruji srnčí, které jen odskočilo a po chvíli dál s hlavou u země hledá ojedinělou, nově rašící, zeleň. Teprve asi za hodinu se vysoukám z kazatelny a jdu na nástřel. Lišky tam opravdu leží obě. Je to dospělý lišák a dospívající lišče. Obě zasaženy na hlavu. Fotím úlovek na nástřelu, poté udělám výlož a další fotku. Tentokrát musím maskovat i hlavu lišáka – měl zásah na levé líci. Hodnotím vzdálenost ke kazatelně a odhaduji to na dobrých 90 - 100 m. Jdu do auta pro krumpáč a zakopávám lišky v jednom z nedalekých hlubších kotlíků vyrytých od divočáků.
Bylo to příjemné ráno, které začalo ještě před svítáním úchvatným pohledem na úzký srpek ubývajícího Měsíce a nad ním jasně zářící Venuši. Zkrátka úspěšné zakončení čtyřdenního pobytu v honitbě.
Přeji všem myslivcům mnoho zážitků a lovu zdar.
Miloslav Marvan 18. září 2017
P.S.: Vše se rychle odehrálo před půl sedmou a výstřel padl v 6.25 hod., kulovnice Mauser r. 7x64, střelivo Sellier a Bellot, SPCE 11,2 g, puškohled Meopta Artemis 3-12x56, foto z nástřelu.
